Historie Ondřejníku podle Petra Maršálka a Davida Pindura

Úryvky z knihy "Frýdlant nad Ostravicí: Pohledy do minulosti" zveřejňujeme s uctivým souhlasem autorů.

Těžba dřeva v prostoru Ondřejníku, ale i dalších knížeckých arcibiskupských lesů v tzv. Zadních horách a jeho následné zpracování do podoby dřevěného uhlí náležely až do zániku feudalismu ke specifickým robotním povinnostem obyvatel Frýdlantu n. O. a okolních obcí.

Díky své snadné dostupnosti se Ondřejník již koncem 19. století stal cílem četných turistických výletů. Právě tento táhlý horský hřbet se nacházel na pomyslné hranici mezi sférami vlivu německého Beskidenvereinu ve Slezsku a představitelem české turistiky na Moravě - Pohorskou jednotou Radhošť. Vzájemná řevnivost obou těchto spolků v sobě odrážela zejména národnostní otázky, které rozdělovaly tehdejší společnost. Oboustranné výpady se přenesly také na stránky dobového tisku. Kupříkladu v červnu 1895 uveřejnil český týdeník Radhošť příspěvek, kde upozorňoval na germanizační snahy Beskidenvereinu. Tento německý horský spolek měl přikročit ke změně názvů několika beskydských vrcholů. Lysá hora a Ondřejník dočkaly pojmenování Kahlenberg a Amdrenberg.

Turistická útulna na Ondřejníku postavená roku 1906.

Chata před a po rekonstrukci roku 1930. Rekonstrukce tehdy vyšla na 410 000 Kč.

Již v roce 1932 bylo přikročeno k dalším adaptacím objektu. V neděli 25. září téhož roku se zde uskutečnila slavnost 25. výročí chaty za účasti asi 600 osob. Po proslovech byly odeslány pozdravné telegramy prezidentu Československa Tomáši Garriguu Masarykovi, ministr průmyslu, obchodu a živnosti ČSR a Ústřednímu výboru KČST v Praze. Chata získala modernizací prostorný sál, 15 úpokojů a 3 noclehárny, dohromady tedy byla schopna poskytnout nocleh na 64 lůžkách (1937).

Ani modernizace chaty na Ondřejníku na počátku 30. let nedokázala pokrýt stoupající nároky na ubytování v této destinaci. V roce 1933 proto vystavěli manželé Filoména a Otaktar Látalovi z Moravské Ostravy v sousedství chaty moderní třípatrový penzion Solárka. Soukromý objekt disponoval 25 pokoji se 45 lůžky, ústředním topením, teplou a studenou vodou a venkovním bazénem o rozměrech 14 x 8 metrů (kolem r. 1935).

Manželé na Ondřejníku také vybudovali kamennou kapli sv. Antonína Paduánského (Svatého Antonína z Padovy) a sv. Kryštofa. Úřední kolaudace budovy proběhla 29. července 1933. Slavnosti se zúčastnilo kolem tisícovky lidí a zakončila ji lidová veselice. Až do roku 1938 zde frýdlantský farář každoročně sloužil poutní mši ke cti sv. Antonína. Pouť, která se zde měla uskutečnit 18. června 1939, byla nacistickými úřady přísně zapovězena.

Penzion Solárka na  snímcích z konce první republiky.

Po smrti Otakara Látala (1884–1939) převzala vedení turistického hotelus 50 lůžky a restaurace Solárka naOndřejníku vdova Filoména Látalová (1893–1957). Tento záběr sváteční idyly pořízený v období protektorátu pochází z produkce známého frýdlantského nakladatele beskydských pohlednic Emila Pajurka. Není jistě bez zajímavosti, že tento zdařilý snímek později do své produkce převzalo také nakladatelství Orbis, které jej používalo ještě během 50. let minulého století. Tato pohlednice, na níž byly vyretušovány cedule s nápisy GASTWIRTHSCHAFT HOTEL – RESTAURACE

SOLARKA, tak byla v oběhu minimálně do roku 1967. (kol. r. 1940)

Během války našla v horských chatách a ubytovnách v okolí Frýdlantu n. O. útočiště německá mládež z bombardovaných německých měst, a to v rámci akce nazvané K[inder]-L[and]-V[erschickung] Lager. Účelem bylo umístění dětí mimo nebezpečná a riziková místa. KLV lágry byly zřizovány nejen na území protektorátu Čechy a Morava, ale vznikaly rovněž v Belgii, Dánsku, Maďarsku, Nizozemsku, Polsku, na Slovensku aj. Jeden z nich existoval i v penzionu Solárka na Ondřejníku. Byli zde umístěni převážně chlapci organizovaní v Hitlerjugend. Obyvatelé Frýdlantu n. O. na tyto nezvané hosty nevzpomínali příliš v dobrém: Cely den toulali se ulicemi, hulakali, pochodovali, troubili, všude jich bylo plno. Přeskakovali ploty, ničili zahrady, chovali se jako diva zvěř. A nikdo neměl a take si netroufal něco proti nim podnikat.

V noci ze soboty 28. září na neděli 29. září 2002 vyhořela dlouhodobě uzavřená Solárka. Požár zničil především střechu a druhé poschodí. Příčina zůstala neobjasněna. Frýdlantská městská kronika událost komentovala: Ať už je pravda jakakoliv, je cela zaležitost tečkou za jednou nepovedenou privatizaci. Objekt již nebyl obnoven a jeho torzo čekala demolice. V současné době jsou připravovány plány na výstavbu apartmánového domu, jehož vzhled by korespondoval s podobou někdejší Solárky.

Na místě někdejšího bufetu vyrostla roubenka Ondřejníček, jejíž stavba byla zahájena 3. září 2014. Autorem objektu, v němž rezonuje architektura turistických útulen na nedalekých Pustevnách, je Ing. arch. Aleš Jílek z Čeladné. S myšlenkou výstavby přišel investor – společnost K + B armatury, s.r.o. z Frýdku-Místku. Ondřejníček byl veřejnosti poprvé otevřen v sobotu 30. května 2015. Navrhovaná kapacita objektu je 30 osob na terase a 30 osob v útulně. V lednu roku 2017 byla otevřena dostavěná útulna. Bývalá chata KČST (tzv. Bohumínka) byla pro veřejnost uzavřena v říjnu 2013. Její stav je havarijní a případná rekonstrukce dosud čeká na finanční zajištění. I přes absenci původního ubytovacího zázemí však patří Ondřejník stále k nejnavštěvovanějším lokalitám Moravskoslezských Beskyd. (2017, 2016)

+420 720 110 110

© 2019 Všechna práva vyhrazena

PC  VERZE

Webdesign by  www.gryfi.cz

OTEVÍRACÍ DOBA

NEDĚLE - ČTVRTEK: 09.00 - 18.00 hod.

PÁTEK - SOBOTA: 09.00 - 20.00 hod.